Červenka: Silnější než 2010! Věděl jsem, že mám poslední šanci
Roman Červenka
|
Foto: Jakub Knap
„Pivo jsem měl naposledy snad v Tampere,“ řekne Roman Červenka na úvod rozhovoru, u kterého popíjí. Zase ho vybrali mezi tři nejlepší útočníky turnaje, stejně jako před dvěma lety. Na krku se mu tentokrát houpe zlatá medaile. Na domácím mistrovství světa zvedl nad hlavu pohár, mistrem světa je podruhé v kariéře! Nejzkušenější borec týmu. Kapitán.
Jaké myšlenky vám běží hlavou?
Emoce se nedají popsat. Celý zápas cítíš, že to bude o jednom gólu. A když pak branka padne, je to obrovská euforie a ty dobře víš, že tam necháš všechno. Jak padl gól, tak jsem věřil, že tohle už nemůžeš pustit. Všichni kluci hráli jako jeden tým, hráli srdcem. Jinak tenhle turnaj nemůžeš vyhrát!
Dokázal jste si vůbec užít, že se jdete porvat se o zlato ve finále domácího MS?
V hale je velké vedro, cítíš, že je to o jednom gólu… Neskutečnej pocit – fakt těžkej zápas. Víš, že jsi blízko, tlak je obrovský. A nechceš přijít o tu šanci. Věděl jsem, že pro mě už se opakovat nebude. Ale zvládli jsme to. Já tomu věřil. Dostyho výkon, pak se ukázal David jako velký hráč v pravou chvíli… To jsme přesně potřebovali. Ale celý turnaj jsme hráli jako tým! To bylo důležité, pořád tam byla obětavost.
Jenom bojovnost vám to nevyhrála, ne?
Druhá věc – v průběhu turnaje jsme se zlepšovali. Samozřejmě to bylo i tím, že přijeli kluci z NHL. Skvěle zapadli, dodali nám ještě větší jistotu. Sehráli jsme skvělé zápasy a máme to. Potichu jsme navíc věřili, že můžeme porazit kohokoli. Každý zápas jsme brali jako další test. Nikdo si v kabině nepřipouštěl, že by měl některý z těch soupeřů být naším posledním.
Švýcarský soupeř byl pro vás osobně výjimečnější?
Upřímně? Nechtěl jsem se tam vracet s tím, že by mě porazili ve finále… Spoustu jejich hráčů znám a Švýcarsko mám rád – strávil jsem tam kus života – takže to pro mě bylo o to víc prestižnější. Porazili nás ve skupině, tohle byla odveta.
Vyskakují vám vzpomínky na váš první titul před čtrnácti lety?
2010 to bylo úplně jiné. Nedařilo se nám v průběhu turnaje a tým nebyl tak silný, jako tenhle. Tady jsme cítili, kam můžeme dojít. Přehráli jsme Ameriku, Švédy… Sebedůvěra v týmu byla.
Vnímáte tohle zlato jako absolutní vrchol kariéry?
(dojatým hlasem) Záleží, v jaké fázi se vám pohár povede vyhrát. Spousta kluků má ještě kariéry před sebou, ale pro mě je to opravdu speciální, vyhrát to doma... Celé dva týdny, podpora lidí, emoce. I díky fanouškům jsme ty zápasy takhle zvládali. Každý zápas byl speciální. Pořád jsme věděli, že je tady 17 tisíc lidí.
„Pro mě je to opravdu speciální, vyhrát to doma...“
Uvědomujete si, že budete vzorem pro mladé hokejisty? Titul mistrů světa z roku 2010 má takhle zafixovaný Martin Nečas, tehdy mu bylo jedenáct…
Je to závazek. Ale je potřeba říct, že za tím je spousta práce. Přípravný kemp byl dlouhý, spousta nás byla pohromadě delší dobu. Kdokoli se přidal do týmu, všichni zapadli. Byl to speciální turnaj. Když jsi součástí týmu, tak cítíš tu vnitřní sílu.
Na Českých hrách v Brně těsně před MS se přitom vůbec nedařilo. I tehdy jste věřil v dobrý výsledek na šampionátu?
Věřil jsem, že když budeme hrát doma a budeme pilovat systém… V Brně nás bylo hodně a nikdo nevěděl, kdo se do týmu dostane. Na detailní věci upřímně nebyl moc čas. Když jsme přijeli do Prahy, pár věcí jsme upravili. Od prvního dne v Praze si to sedlo.
A co říkáte na další vychytanou nulu Lukáše Dostála?
Neskutečný. Neskutečný. Byla v něm taková jistota v play off, že… Tým hrozně cítil kvalitu jeho výkonu. On si to zaslouží, je to skvělý kluk. Moc mu to přeju. Bez něj bychom tady teď nebyli.
Roman Červenka. | Foto: Jakub Knap
Share on Facebook
